Nastavení prohlížeče
Přidat do oblíbených Přidat do oblíbených
Nastavit jako výchozí Nastavit jako výchozí
Zasílat novinky Zasílat novinky


Klub Felicia tuning

Osada Drahoš - historie
Na této stránce
Přehled
O původu názvu a založení osady
Osada Drahoš byla založena v roce 1782 a postupně osídlována německými rolníky z pruského Slezska. První osídlence tvořilo 12 rodin. Na jižní hranici zrušeného rybníka Drahoš nacházejícího se v katastru Chvojence byly nejprve postaveny usedlosti čp. 1 až 8. Za další dva roky byly postaveny ještě usedlosti čp. 9 až 12, umístěné na parcelách bývalého rybníka Starého Rokytenského, patřícího do katastrálního území Dolních Ředic. Poloha dvanácti usedlostí umístěných na dvou katastrech vedla později k rozdělení na Nový a Starý Drahoš. Nabízí se domněnka, že označení "Starý" bylo odvozeno od původního názvu rybníka "Starý Rokytenský".
V indexu kolonizační knihy jsou však uvedeny jako jeden celek pod názvem Maydorf (Drahoš).
Část katastrální mapy (1839) Část katastrální mapy (1839)
Část katastrální mapy (1839)
NahoruNahoru 

O původu názvu a založení osady Drahoš

Pro poznání sídelního vývoje v zájmové krajině bylo nutné nejprve studovat poměry na panství pardubickém vávěru 15. století.

Území mezi Chvojencem a Dolními Ředicemi bylo v té době liduprázdné. Stejně jako v blízkém Polabí vyskytovaly se zde četné tůně, potoky i močály, lemované křovinami a lesními porosty. Malebný kout tohoto kraje byl na východě obklopen hradbou chvojnovských lesů, které se svými hojnými prameny staly zdrojem i zásobárnou vody pro postupně zakládané rybníky.

Výstavba rybníků patřila k nejstarším oborům činností, které lidstvo začalo využívat ke svému prospěchu. O rozvoji rybničního hospodářství hovoří mnoho pověstí a zpráv ve starých letopisech. V našem regionu byli zakladateli rybníků především mniši Opatovického kláštera.

Výřez z nejstarší mapy Čech. Autor Mikuláš Klaudián (1518).
Výřez z nejstarší mapy Čech. Autor Mikuláš Klaudián (1518).

K největšímu rozvoji však dochází až na přelomu 15. a 16. století v době znamenitého hospodáře Viléma z Pernštejna. Ten zakoupil "pardubické zboží" (panství) včetně Kunětické hory v roce 1491. Rybníky byly v té době nejen zdrojem výživy, ale také výnosným zdrojem příjmů. To např. dokazuje známý výrok Viléma zštejna, že rybníky vynášejí podstatně více než zemědělství. Nevyžadují tolik práce i nákladů a nejsou také vystaveny škodám z řízně počasí. V roce 1494 zakládá správa panství tzv. Rybniční registra, do nichž se zapisovaly písemnosti spojené s rybničním hospodařením.



Zdroj: Publikace "Drahoš 225 let založení"

Lukáš Hošek ©1999-2017